Proč mám pořád pocit, že nejsem dost dobrá, i když toho tolik zvládám?

Možná toho máš za sebou mnohem víc, než si běžně připouštíš.

Zvládla jsi těžká rozhodnutí, postavila ses náročným situacím, pomohla druhým a dokázala věci, o kterých jsi dříve pochybovala. Lidé kolem tebe možná vidí schopnou, silnou a inspirativní ženu.

Ty ale uvnitř stále čekáš, kdy někdo zjistí, že ve skutečnosti nejsi tak dobrá, jak si myslí.

Pochvala tě na chvíli potěší, ale potom ji zlehčíš. Úspěch ti přinese spíše úlevu než radost. A místo pocitu, že už jsi něco dokázala, okamžitě vidíš, co všechno ti ještě chybí.

Proč mám pořád pocit, že nejsem dost dobrá, i když skutečnost ukazuje něco jiného?

Krátká odpověď

Pocit, že nejsi dost dobrá, často nevypovídá o tvých schopnostech ani skutečné hodnotě.

Vypovídá o vnitřním měřítku, kterým ses naučila sama sebe posuzovat.

Pokud je toto měřítko nastavené tak, že svoji hodnotu musíš neustále dokazovat výkonem, uznáním druhých nebo dokonalostí, žádný výsledek nebude stačit na dlouho.

Pomyslná cílová čára se totiž pokaždé posune.

Nejprve si říkáš, že budeš dost dobrá, až něco zvládneš. Když to zvládneš, přijde další podmínka. Vyšší výsledek, větší jistota, dokonalejší výkon nebo další potvrzení od okolí.

Neselháváš tedy v naplňování svého měřítka.

Možná používáš měřítko, podle kterého nikdy nemůžeš vyhrát.

Kde vzniká přesvědčení „nejsem dost dobrá“?

Přesvědčení o vlastní nedostatečnosti obvykle nevznikne během jediného okamžiku. Často se skládá postupně z drobných zkušeností, slov, srovnávání a závěrů, které jsme si vytvořily v době, kdy jsme ještě neuměly vidět širší souvislosti.

Možná jsi bývala oceňovaná především za výsledky.

Za dobré známky, poslušnost, pomoc druhým, zvládnuté povinnosti nebo za to, že s tebou nebyly problémy.

Možná ses naučila, že pozornost přichází, když něco dokážeš. Že chyby vyvolávají kritiku. Že ostatní jsou šikovnější, krásnější, úspěšnější nebo jistější než ty.

Dítě si obvykle neřekne:

„Dospělí kolem mě mají vlastní omezení a neumějí mi dát přijetí, které potřebuji.“

Mnohem snadněji si vytvoří závěr:

„Asi nejsem dost dobrá.“

A tento dávný závěr může pokračovat v řízení tvého života ještě mnoho let poté, co původní situace dávno skončila.

Jak se pocit nedostatečnosti projevuje?

Pocit, že nejsi dost dobrá, se nemusí projevovat pouze nejistotou. Někdy se ukrývá právě za vysokým výkonem, samostatností a snahou všechno zvládnout.

Možná:

• zlehčuješ svoje úspěchy a připisuješ je náhodě,
• máš problém přijmout pochvalu bez vysvětlování,
• srovnáváš svoje slabá místa se silnými stránkami ostatních,
• potřebuješ mít všechno dokonale připravené,
• odkládáš nové kroky, dokud se nebudeš cítit stoprocentně připravená,
• bojíš se, že uděláš chybu a zklameš ostatní,
• jedno selhání přebije deset předchozích úspěchů,
• máš pocit, že musíš pracovat více než ostatní,
• neumíš si říct o odpovídající odměnu,
• přizpůsobuješ se, abys nepřišla o přijetí,
• po dosažení cíle okamžitě hledáš další,
• čekáš, až ti tvoji hodnotu potvrdí někdo zvenčí.

Čím silnější je vnitřní pocit nedostatečnosti, tím více se ho někdy snažíme překrýt výkonem.

Výsledky ale mohou na chvíli ztišit pochybnosti. Nemohou samy změnit přesvědčení, ze kterého pochybnosti vznikají.

Zdravá touha růst není totéž jako pocit, že nestačíš

Můžeš chtít růst, učit se a zlepšovat, aniž bys svoji současnou hodnotu zpochybňovala.

Zdravý růst říká:

„Jsem v pořádku taková, jaká jsem, a zároveň se mohu dál rozvíjet.“

Pocit nedostatečnosti říká:

„Musím se změnit, abych konečně byla v pořádku.“

Navenek mohou obě ženy pracovat na stejném cíli. Uvnitř ale každá vychází z úplně jiného místa.

Jedna tvoří ze zvědavosti, radosti a touhy rozvinout svůj potenciál. Druhá se snaží uniknout pocitu, že taková, jaká je, nestačí.

A protože před sebou nemůžeš utéct žádným výsledkem, pocit nedostatečnosti se obvykle objeví znovu.

Vnitřní kritik není objektivní hodnotitel

Možná svému vnitřnímu hlasu věříš proto, že působí velmi přesvědčivě.

Dokáže přesně vyjmenovat tvoje chyby, připomenout každé zaváhání a nabídnout dlouhý seznam všeho, co bys ještě měla zlepšit.

To ale neznamená, že má pravdu.

Vnitřní kritik často vznikl jako ochranná strategie. Mohl se tě snažit uchránit před odmítnutím, zesměšněním nebo selháním:

„Když odhalím tvoje chyby dříve než ostatní, budeš mít čas je napravit.“

Jeho původním záměrem možná nebylo tě zničit, ale připravit tě na nebezpečí.

Jenže strategie, která ti měla pomáhat, se mohla změnit v nepřetržité hodnocení, kvůli kterému si nedovolíš vidět vlastní hodnotu.

NLP proces změny přesvědčení

Vyzkoušej si proces inspirovaný NLP technikou Belief Change Cycle. Pomůže ti oslabit staré přesvědčení a vytvořit prostor pro nové.

Připrav si na podlaze šest míst. Můžeš použít papíry, polštářky nebo si jednotlivé pozice pouze představit.

Označ je:

1. Tomu nyní věřím
2. Začínám o tom pochybovat
3. Tomu jsem kdysi věřila
4. Tomu bych chtěla věřit
5. Otevírám se této možnosti
6. Tomu věřím

1. Pojmenuj staré přesvědčení

Postav se na první místo a dokonči větu:

„Nejsem dost dobrá, protože…“

Nech odpověď přijít bez dlouhého přemýšlení.

Možná si řekneš, že nejsi dost zkušená, úspěšná, krásná, výkonná, chytrá nebo sebevědomá.

Všimni si, co při této větě cítíš v těle. Kde se pocit nachází? Jaký má tlak, teplotu nebo tvar?

Nemusíš se v něm dlouho zdržovat. Jen ho poznej.

2. Otevři staré přesvědčení pochybnosti

Přejdi na místo označené „Začínám o tom pochybovat“.

Polož si otázky:

• Je pravda, že nejsem dost dobrá úplně vždy a ve všem?
• Jaké skutečnosti tomuto přesvědčení odporují?
• Co jsem zvládla, přestože jsem o sobě pochybovala?
• Kdo ve mně vidí hodnotu, kterou já právě nevidím?
• Podle čího měřítka se vlastně posuzuji?
• Je možné, že jsem si tento závěr vytvořila příliš dávno na základě neúplných informací?

Nemusíš staré přesvědčení okamžitě zničit.

Pro začátek stačí vytvořit první trhlinu v jeho zdánlivé jistotě.

3. Odlož přesvědčení do minulosti

Přejdi na místo „Tomu jsem kdysi věřila“.

Podívej se v představě na svoje mladší já, které se kdysi rozhodlo, že není dost dobré.

Řekni mu:

„Chápu, proč sis to tehdy myslela. Dnes už ale vidím více. Nemusím dál posuzovat svoji hodnotu podle zkušenosti, kterou jsem si vytvořila v minulosti.“

Představ si staré přesvědčení jako kabát, který ti kdysi pomáhal, ale dnes je ti malý a omezuje tě.

Pomalu ho svlékni a odlož.

4. Vyber nové přesvědčení

Přejdi na místo „Tomu bych chtěla věřit“.

Nemusíš si vybírat větu, která ti připadá neuvěřitelná. Nové přesvědčení může být zpočátku jemné a otevřené.

Například:

„Je možné, že moje hodnota není závislá na dokonalém výkonu.“

Nebo:

„Mohu být hodnotná a zároveň dělat chyby.“

Případně:

„Už teď jsem dost dobrá a stále se mohu rozvíjet.“

Vyber větu, která ti přináší alespoň malý pocit úlevy nebo svobody.

5. Otevři se nové možnosti

Přejdi na místo „Otevírám se této možnosti“.

Najdi alespoň tři konkrétní zkušenosti ze svého života, které nové přesvědčení podporují.

Vzpomeň si na situace, kdy:

• jsi něco zvládla,
• ses dokázala postavit sama za sebe,
• jsi někomu pomohla,
• ses poučila z chyby,
• jsi projevila odvahu,
• jsi pokračovala navzdory strachu,
• jsi byla přijatá, i když jsi nebyla dokonalá.

Nejde jen o velké úspěchy. Tvoje hodnota se ukazuje také ve způsobu, jakým miluješ, vnímáš, tvoříš, rozhoduješ se a znovu vstáváš.

6. Vstup do nového přesvědčení

Nakonec přejdi na místo „Tomu věřím“.

Narovnej se, zhluboka se nadechni a vyslov svoje nové přesvědčení nahlas:

„Moje hodnota není odměnou za výkon. Už teď jsem dost dobrá a mohu dál růst.“

Všimni si, jak by žena, která této větě věří, stála, dýchala a mluvila.

Jaká rozhodnutí by dělala?

Co by si už nenechala líbit?

Do čeho by se odvážila vstoupit?

Co by přestala donekonečna dokazovat?

Nech svoje tělo na chvíli zakusit, jaké je to dívat se na sebe z tohoto nového místa.

Nečekej, až se začneš cítit dokonale sebejistě

Nové přesvědčení se obvykle neusadí během jednoho okamžiku. Potřebuje nové zkušenosti, které ho budou postupně potvrzovat.

Nemusíš tedy čekat, až všechny pochybnosti zmizí.

Začni jednat o malý kousek jinak.

Přijmi pochvalu bez zlehčování. Řekni si o odpovídající odměnu. Udělej krok, na který se necítíš dokonale připravená. Přestaň se omlouvat za to, že zabíráš prostor.

Každé takové rozhodnutí je novým důkazem pro tvoji mysl:

„Možná už nemusím žít tak, jako bych svoji hodnotu teprve dokazovala.“

Jak přijmout pochvalu, aniž bys ji odmítla?

Když ti někdo řekne, že se ti něco povedlo, možná automaticky odpovídáš:

„To nic nebylo.“

„Měla jsem štěstí.“

„Mohlo to být lepší.“

„To by zvládl každý.“

Vyzkoušej místo toho jedinou větu:

„Děkuji, vážím si toho.“

Nic nevysvětluj. Nesnižuj svůj výkon. Nevracej okamžitě pochvalu druhému člověku.

Jen ji na chvíli nech dopadnout až k sobě.

Přijímání uznání není namyšlenost. Je to schopnost neodmítat pozitivní zpětnou vazbu jen proto, že nezapadá do starého obrazu o sobě.

Nový úhel pohledu

Možná nemusíš dokázat ještě víc.

Možná potřebuješ přestat přehlížet všechno, co už dávno dokazuje, kým jsi.

Vnitřní kritik tě může přesvědčovat, že až dosáhneš dalšího cíle, konečně se budeš cítit dost dobrá. Pokud ale nezměníš způsob, jakým sama sebe vnímáš, použije i příští úspěch pouze jako nový začátek dalšího dokazování.

Sebehodnota nevzniká ve chvíli, kdy už na sobě nenajdeš žádnou chybu.

Vzniká ve chvíli, kdy pochopíš, že tvoje nedokonalost a tvoje hodnota mohou existovat současně.

Jeden malý krok na tento týden

Každý večer si napiš tři krátké odpovědi:

1. Co jsem dnes zvládla?
2. Jakou svoji vlastnost jsem dnes použila?
3. Za co se dnes dokážu ocenit?

Nehledej pouze velké výsledky.

Možná ses ozvala, i když ses bála. Odpočinula sis dříve, než jsi úplně vyčerpala svoje síly. Řekla jsi ne. Udělala jsi rozhodnutí. Požádala jsi o pomoc. Nebo ses k sobě v náročné chvíli zachovala laskavěji.

Tvoje mysl se dlouho učila vyhledávat důkazy, že nejsi dost dobrá.

Teď ji můžeš začít učit vidět také všechno, co dosud přehlížela.

---

Máš vlastní otázku?

Trápí tě pochybnosti o sobě, vnitřní kritik nebo pocit, že musíš svoji hodnotu neustále dokazovat?

Napiš mi, co právě řešíš.

Tvoje otázka může být anonymně zpracovaná jako další ELITE odpověď a pomoci také ženám, které prožívají něco podobného.

Pokud cítíš, že pocit nedostatečnosti vychází z hlubší zkušenosti nebo přesvědčení, které se ti stále vrací, podívej se také na možnosti transformační práce pomocí Timeline Therapy.